Volby
![Každý občan má ve volbách do Spolkového sněmu dva hlasy. Každý občan má ve volbách do Spolkového sněmu dva hlasy.](/resource/image/638970/16x9/1170/659/69736baeb64522a3f9fab4457a55f386/B410083870BAA2104554E366F95FAF94/stimmzettel_xl.jpg)
Každý občan má ve volbách do Spolkového sněmu dva hlasy. (© dpa)
Od roku 1949 volí němečtí občané poslance do Německého spolkového sněmu podle zásady všeobecných, přímých, svobodných, rovných a tajných voleb na dobu čtyř let. To je stanoveno v článku 39 základního zákona Spolkové republiky Německo.
Zvolení poslanci, jak je v něm uvedeno, „jsou zástupci celého národa, kteří nejsou vázáni na příkazy a pokyny a podléhají pouze svému svědomí".
Právo volit a být voleni ve spolkových volbách mají zásadně všichni Němci, kteří ve volební den dosáhli věku 18 let.
První nově zvolený Německý spolkový sněm se sešel 7. září 1949 v Bonnu.
Od voleb do druhého Německého spolkového sněmu v roce 1953 se v těchto volbách odevzdávají dva hlasy. Prvním hlasem je přímo volen kandidát z volebního obvodu voliče. V Německu je 299 volebních obvodů, z nichž v každém žije zhruba 250 000 Němců. Druhým hlasem se volič rozhodne pro určitou stranu.
Pořadí kandidátů v seznamech je předem stanoveno na sjezdech stran. Pokud poslanec opustí parlament, posune se na jeho místo další dosud nezohledněný kandidát ze zemského seznamu strany, za kterou byl do Spolkového sněmu odcházející poslanec zvolen. Není-li na zemském seznamu k dispozici již žádný kandidát, zůstane křeslo neobsazené.
Spolkový sněm má 630 členů. Jeho poměrné složení je dáno výhradně výsledkem počtu druhých hlasů. Pro rozdělení křesel v parlamentu se nejprve určí, na kolik křesel má strana v celostátním měřítku nárok. Ty se následně rozdělí mezi zemské kandidátní seznamy příslušné strany. Při rozdělování křesel se pak kandidáti ve volebních obvodech s největším počtem prvních hlasů ve svém volebním obvodu seřadí podle klesajících podílů hlasů a posunou se na první místo celostátního kandidátního seznamu. Podle tohoto pořadí jsou úspěšným kandidátům ve volebních obvodech přidělena křesla.
Pokud počet úspěšných kandidátů ve volebním obvodu převyšuje počet mandátů – tj. není kryt výsledkem počtu druhých hlasů --, kandidáti ve volebním obvodu s nejslabším výsledkem mandát (pokrytí druhými hlasy) nezískají. Pokud má jedna strana ve spolkové zemi více mandátů než úspěšných kandidátů ve volebních obvodech, jsou zbývající mandáty přiděleny kandidátům na seznamu.
Aby mohla být strana zastoupena ve Spolkovém sněmu, musí získat na celostátní úrovni alespoň pět procent druhých hlasů. Pokud podíl druhých hlasů strany bude nižší než pět procent, může se strana přesto dostat do Spolkového sněmu s mandáty odpovídajícími jejímu podílu druhých hlasů, pokud získala přímý mandát alespoň ve třech volebních obvodech (základní mandátová klauzule).
Průběh voleb do Spolkového sněmu se řídí spolkovým volebním řádem. Platnost prověřuje Spolkový sněm podle zákona o kontrole voleb.